Byl zvolen těsnou většinou již v prvním kole tajných voleb a po jeho nástupu se rozběhla na Filozofické fakultě řada poměrně radikálních změn. A jak vidí nejmladší děkan České republiky dvacet měsíců svého působení?

V rozhovoru pro Babylon jste uvedl, že každý absolvent FF by měl rozumět světu. Rozumíte světu nebo jste mu jako děkan rozumět přestal?
To je hezká otázka. Myslím, že rozumět světu nebudeme nikdy úplně, ale právě absolvent Filozofické fakulty by si toho měl být vědom a stále se vzdělávat. Přiznám se, že pokud jde o vedení fakulty a rozumění světu, tak více než rozumění světu to bylo v prvopočátku spíše o procesu prodírání se úředními záležitostmi. To rozumění světu ve své výše citované tezi jsem vnímal v porovnání naší fakulty a ostatních fakult. Samozřejmě zejména kriticky vůči „velkovýrobě“ bakalářů.
Jedna z prvních věcí, kterou jste po svém nástupu udělal, byla jistá reorganizace slavistiky, kde jste studoval. Vycházel jste ze svých studentských zkušeností? Vycházíte z nich stále?
Možná jsem tu změnu udělal jako jednu z prvních, protože jsem měl poměrně dobrý vhled do slavistiky. Ale každopádně šlo o především strukturální problém v návaznosti na končící akreditace, nikoli o důsledky osobní imprese… Reorganizaci jsem totiž provedl z jednoho prostého důvodu: abychom neztratili tradiční obory a do budoucna také studenty. To znamená, abychom zvládli nové akreditace, což se naštěstí povedlo v prvním kroku zvládnutých akreditací bakalářského studia. A pokud jde o průběžné nahlížení dovnitř do tohoto pracoviště – od nového akademického roku bych měl pokračovat ve své výuce. Stále se tedy kromě řízení fakulty věnuji v menší míře i pedagogické činnosti.
Je něco, co Vám za studií vadilo a chtěl jste to změnit, ale zjistil jste, že to jinak dělat nelze?
To, co mně asi nejvíce vadilo, je ne úplně jasný systém studia z hlediska kreditů (tehdy bodů), informačního systému, plachet a indexů. Těch systémů studia se za posledních 15 let nastavilo několik. Ty se vzájemně začaly překrývat a nyní se dostávají do sjednocující se fáze kreditního systému. V podstatě se snažíme sladit něco, co se za 15 let rozběhlo do různých stran, a nikdy to nebude otázka chvilky. Jako student jsem si určitě myslel, že to lze udělat jednodušším a rychlejším způsobem.
Celý rozhovor k nalezení zde.