1. říjen 2012
Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych Vás přivítal na slavnostním zahájení aktuálního akademického roku 2012/2013.

Na začátek mi dovolte obrátit se krátce pouze na nové členy naší akademické obce. Vážení přátelé, vstupujete poprvé na půdu Karlova učení a tímto okamžikem se stáváte našimi kolegy. Právě princip kolegiality odlišuje toto prostředí od prostého vztahu učitele a žáka. Jste sice stále studenty se svými povinnostmi, ale zároveň jste kolegy svých pedagogů, přičemž doufám, že budete kolegy inspirativními i kritickými. Akademická půda není totiž prostředím pro pouhé předávání informací, měla by být (a doufám, že stále je) také prostorem dialogu a diskuse. Takže se dá říci, že nejen Vy od nás, ale i my od Vás mnohé očekáváme.

Vstupujeme do nového akademického roku, přičemž ten minulý byl v každém případě více než bouřlivý. Byli jsme především nuceni aktivně vstoupit do veřejného prostoru a upozornit jak na nekompetentnost vedení českého školství na čele s Josefem Dobešem, tak na nebezpečí takzvaných reforem v podobě připravovaného nového vysokoškolského zákona. Na jedné straně bych nám přál, abychom nic podobného nemuseli zažít, na druhé straně ve mně zůstává přesvědčení, že s nějakými návrhy na legislativní úpravy našeho prostředí budeme konfrontováni každopádně. V takovém případě věřím, že se nám i přes jisté pochopitelné vyčerpání minulými událostmi opět podaří věcně upozorňovat na případné problémy. Zároveň budu rád, pokud nebudeme jen jednostranně odmítat potřebné změny v českém vysokém školství, ale dokážeme aktivně přinášet vlastní alternativy těchto změn. V každém případě musí zůstat předpokladem života akademické půdy zachování autonomie a samosprávy. Nejedná se přitom o nějaké vyprázdněné pojmy, ale samotnou podstatu, do které se v pravidelných intervalech snaží někteří tzv. reformátoři vstupovat a prosazovat teze o nutnosti posílení dosahu státu, soukromého sektoru, případně politiky na naši akademickou půdu. Jak jsem však zmínil výše, nejde o to, že bychom měli šmahem odmítat všechny náznaky změn. Systém, ve kterém se pohybujeme, je z hlediska legislativy místy skutečně nefunkční a navíc dlouhodobě podfinancovaný. Dlouholetá politika nárůstu počtu studentů i samotných vysokých škol vytvořila systém, který nedokáže odlišit kvalitní pracoviště od těch nekvalitních. A to by měl být jeden z dalších klíčů připravovaných legislativních změn: podporovat rozlišení mezi institucemi výtečnými a horšími tak, aby byla situace českého vysokého školství výrazně přehlednější, než dosud je.
Naše fakulta je součástí nejvýznamnější české vysoké školy, Univerzity Karlovy. Na jedné straně si tak neseme odpovědnost za mnohasetletou tradici, na straně druhé nám možná ona tradice čas od času svazuje ruce a nejsme schopni reagovat na mnohé závažné jevy dostatečně pružně a především aktivně. Věřím, že právě naše fakulta je v posledních letech jednou z těch, které skutečně jednají. Přinejmenším naše zapojení do akcí, jako byl Týden neklidu, bylo snad dostatečným dokladem toho, že i tradiční univerzitní půda je schopna jasné, zřetelné a výrazné aktivity směrem do veřejného prostoru. Univerzita Karlova zde není proto, aby se stávala pouhým objektem něčího zájmu, musí hrát roli aktivního subjektu, který spoluurčuje fungování celé společnosti. Snad se nám tento princip bude dařit prosazovat i v novém akademickém roce. Nepůjde přitom pouze o oblast vysokoškolské legislativy, ale také o záležitosti neustálých změn v oblasti hodnocení vědy a obecně podpory vědy a výzkumu v České republice.      
 V době otevřených informačních zdrojů bývá velkým lákadlem využít práce někoho jiného bez řádné citace či bez vlastního přínosu. Chtěl bych říci, že tento přístup zde nemá co dělat a orgány fakulty podobné případy posuzují velmi přísně.

Když nyní obrátím svoji pozornost na život naší fakulty v právě počínajícím akademickém roce, nejprve bych se chtěl zaměřit na oblast studia. Zde se dlouhodobě snažíme o vysokou kvalitu studijních programů. V posledních letech jsme ještě posilovali nástroje vnitřního hodnocení, přičemž jedním z nich je semestrální studentské hodnocení výuky, které nám dává určitý (byť částečný) obraz o průběhu a kvalitě konkrétních kurzů očima studentů. Vedle toho se fakulta rozhodla postupovat poměrně originálním způsobem externích oponentur namátkově vybraných obhájených závěrečných prací napříč obory. Sledována je tak nejen úroveň samotných prací, ale i práce školitelů a oponentů. Jsem si vědom, že jde o poměrně nezvyklý přístup, na druhé straně jsem pevně přesvědčen o tom, že bez sebekritického pohledu na naši vlastní práci budou teze o kvalitě jen formálními klišé. V oblasti podpory studentské činnosti budeme aktivněji pokračovat v posilování výzkumného charakteru naší fakulty. Právě dnešním dnem je vyhlášen program tzv. vnitřních grantů, který umožňuje finanční podporu studentských projektů v celkovém objemu několika milionů korun. Stejně tak chceme propojit univerzitní programy rozvoje vědy PRVOUK se zapojením našich doktorandů či navazujících magistrů. V oblasti studia bych dále chtěl zvláště pro nové členy akademické obce zdůraznit záležitost etiky tvůrčí práce. V době otevřených informačních zdrojů bývá velkým lákadlem využít práce někoho jiného bez řádné citace či bez vlastního přínosu. Chtěl bych říci, že tento přístup zde nemá co dělat a orgány fakulty podobné případy posuzují velmi přísně. Přitom podotýkám, že principy etiky musí platit pro všechny členy naší akademické obce stejně.

Pokud jde rozvoj vědy na naší fakultě, po tři roky jsme připravovali systém vnitřních výzkumných záměrů, který byl nakonec přizpůsoben celouniverzitnímu systému programů rozvoje vědních oborů na UK –  PRVOUK. Jakkoliv jsme byli průběžně kritičtí zejména k procesu přípravy těchto programů, zapojili jsme nakonec naše výzkumné záměry do tohoto systému a od 1. 7. 2012 jsme pro příštích pět let součástí tohoto systému. Pro vědecký rozvoj fakulty je jedním ze zásadních témat otázka doktorského studia a podpory tzv. postdoků. Právě pro čerstvé absolventy doktorského studia chceme pokračovat ve speciálním programu jejich podpory, který by je měl vést k většímu soustředění na vědeckou práci a připravit cestu k budoucí habilitaci. V oblasti doktorského studia fungujeme již druhým rokem v kreditovém systému, který budeme nyní na podzim vyhodnocovat. Zároveň probíhá personální výměna některých oborových rad. Velmi citlivě vnímám, že se doktorské studium stává často jednostranně používaným argumentem při diskusi o vztazích veřejných vysokých škol a akademie věd. Rozhodli jsme se proto ve spolupráci s filosofickým ústavem akademie věd připravit na podzim tohoto roku speciální otevřený seminář na téma aktuální situace a výhledů doktorského studia v ČR, přičemž věřím, že seminář proběhne i za účasti vedení ministerstva školství a akreditační komise. Pro oblast vědy je samozřejmě zásadní podpora ediční činnosti, která na fakultě v posledních letech naznala skutečně zásadních změn, doufám, že jednoznačně k lepšímu. I přes mnohdy těžkou finanční situaci chceme dávat podporu našim edičním projektů i nadále ve stejně či dokonce vyšší míře.   

V resortu zahraničí před námi stojí velmi komplikovaná situace omezení finančních zdrojů v roce 2013. Jakkoliv nám z těchto důvodů hrozí omezení některých dosavadních aktivit, v každém případě pro nás budou studentská i pedagogická mobilita a podpora programu hostujících profesorů prioritou. Pokud nechceme do několika let zůstat pouze českým izolovaným pracovištěm, bez této otevřenosti se neobejdeme. V tomto ohledu mě těší skutečnost, že se během minulých několika let podařilo připravit několik mezinárodních studijních programů, díky kterým se zcela přirozeně stáváme součástí především evropské akademické sítě.
Několikrát jsem v souvislosti s konkrétními oblastmi života fakulty zmínil záležitosti financí a rozpočtů. Je zřejmé, že rozvoj mnoha oblastí je bezprostředně závislý na finančních možnostech a pro humanitní obory a školy nebyla nikdy situace příliš příznivá. V tomto kalendářním roce se již podruhé potýkáme s výrazným poklesem rozpočtu, na což se snažíme reagovat poměrně složitými kroky v oblasti provozních i mzdových výdajů. Do roku 2013 ovšem věřím, že poslední dobré zprávy o rozpočtu oblasti vysokých škol se skutečně vyplní.  Neznamená to však, že bychom mohli či měli rezignovat na získávání prostředků z účelových programů. Zde vidím slabiny zejména v oblasti počtu projektů směrovaných na Grantovou agenturu České republiky, kde jsme i přes mimořádnou velikost fakulty relativně neaktivní.

V oblasti rozvoje a investic máme zásadní plány, především pokud jde o zahájení rekonstrukce nových fakultních objektů v Opletalově ulici. Pokud si mohu dovolit jistý optimismus, celý proces rekonstrukce by se mohl konečně rozběhnout s počátkem roku 2013 a měl by částečně vyřešit neúnosnou prostorovou situaci fakulty. Jeho důsledkem bude samozřejmě i zásadnější změna budoucího umístění některých ústavů, zejména v Celetné ulici a v Jinonicích. Vedle toho chceme čistě z fakultních prostředků realizovat několik menších rekonstrukcí, ale především zahájit projektování rekonstrukce části hlavní budovy, včetně prostoru samotného vstupu na fakultu. Zdůrazňuji, že půjde nyní o fázi projektu, přičemž realizace připadne patrně na jeden z příštích akademických roků.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze by ani v tomto akademickém roce neměla rezignovat na promlouvání do veřejného prostoru a na jistou otevřenost navenek. Z tohoto důvodu již přinejmenším rok podporujeme projekty spolupráce se středními školami, chceme své budoucí kvalitní uchazeče s fakultou seznámit ještě dříve, než se budou rozhodovat o své přihlášce ke studiu. Vedle toho se v tomto roce realizuje též projekt užší spolupráce a komunikace s našimi absolventy. Tuto oblast jsme dlouhodobě podceňovali a myslím, že to byla chyba. Pro vnější vztahy fakulty a resort informačních zdrojů bude jistě jednou z nejvýznamnějších akcí celková rekonstrukce webových stránek fakulty.

Bývá dobrým zvykem na počátku akademického roku připomenout významnější připravované akce fakulty. Zde bych chtěl avizovat například diskusi s bývalou ministryní zahraničí USA Madelaine Allbrightovou na konci října 2012 zde v této aule, dále například podzimní výstavní připomenutí sto let naší anglistiky nebo již výše zmíněný otevřený seminář na téma doktorského studia. Velmi rádi bychom v prosinci uskutečnili Den absolventa a v únoru 2013 bychom chtěli navázat na akci minulého února a zopakovat úspěšnou Noc univerzit. Na samotném konci akademického roku 2012/2013 nás čeká několik významných mezinárodních konferencí, ať již půjde o konferenci kateder filmové vědy či estetiky nebo zapojení fakulty do celorepublikového projektu připomenutí výročí příchodu slovanských věrozvěstů.

Ještě před samotným závěrem bych chtěl zmínit jedno historické ohlédnutí. Zahajujeme akademický rok 2012/2013 a máme před sebou jedno stotřicetileté výročí. V akademickém roce 1882/1883 začal na této půdě poprvé působit jako pedagog Tomáš G. Masaryk. S odkazem na něj budu velmi rád, pokud se v práci mé i mých kolegů zvýrazní pojem „kritické myšlení“. A to nejen při tolikrát zmiňované komunikaci akademické obce směrem navenek, ale i dovnitř fakulty a celé Univerzity Karlovy. Právě schopnost kritického myšlení považuji za jednu z hlavních vlastností, kterou by si měli odnášet naši absolventi do dalšího života.

Na závěr bych chtěl popřát především studentské části naší akademické obce úspěšné studium, inspirativní pedagogy a co nejméně administrativních překážek. Nám všem pak v dalším roce přeji kromě upevnění kritického myšlení i zachování zdravého rozumu. Jsem si jist, že i v tomto roce ho budeme hodně potřebovat.
Pokračování textu
odeslat