Historička umění Milena Bartlová definovala ve své inspirativní úvaze o výtvarné instalaci vlajky od Dalibora Bači na Palachově náměstí v Praze výraznou myšlenu, a totiž, že: „Celý komplex témat, která se k vlajce pojí, zřetelně ukazuje, jak se věci mají: že totiž Češi považovali, a po dvaceti letech dnes zpětně ještě silněji považují, celé Československo za svůj vlastní stát, nikoli za stát sdílený s jinými národy, tedy především se Slováky, Němci a Maďary.“ Máme tak před sebou dva české národy, v něčem podobné, ne-li totožné. Ten jeden před mnoha desetiletími, který si mnohonárodnostní stát vyložil jako „pouze jeho“ a ten druhý, který dnes považuje tuto „krádež“ za přirozenost a k Československu se stále v myšlenkách chová jako ke státu pouze a jen svému. Oba pohledy však v sobě skrývají až příliš mnoho problémů a rozporů na to, abychom směli zůstat u prostého provokativního flagelantství. Odkaz na celý článek na blogu ihned.cz.